Napsáno

Jak papírovej čert

6. března 2012 v 20:56 | Hauvínek

aneb
Unavenost roztřepených částí na konci ruky

Státnice nemám nezaslouženě.
Za posledních pár měsíců se dokážu s přehledem nazývat papírovým otrokem. Tu maličkou klávesnici mýho Mrňouska zahrnuju od nevidím do nevidím neindentifikovatelnými výrazy, jejichž podstata jde jaksi mimo mě.
Dnešní podíl na odepsané částce výše zmiňovaného přísluší realismu, filozofii a pojišťovnictví. Nespočet stránek popsaných devítkou písmem pro jistotu raději ani nečísluju, což mi ale působí značné orientační problémy. No, nevadí..

Když se (ne)daří, co se dařit má

21. února 2012 v 20:31 | Hauvínek

aneb
Film o rýmě, ucpaném nosu, kouli a kolenu

Úspěšně pokračuju v týdenním smrkacím rituálu.
Jakoukoli naději v podobě extra účiných tabletek, kapiček, sprejíčku a sirůpku házím rovnou do koše a smiřuji se s osudem staré smrkající panny. Už jenom dokupuju balení minimálně čtyřvrstvých kapesníčku za zvýhodněnou cenu, protože ty recyklovaný šmejdy nemá cenu ani pořizovat. Jo, nešetřím naše lesy pro odřenost smrkacího zařízení!

Opoždění sedláci

7. ledna 2012 v 15:28 | Hauvínek

aneb
Na jarní sestřihy zapomeňme!

Za popíjení ledového nápoje, jakožto prvního symbolu nadcházející teplé sezóny, brouzdám světem internetu a sháním žabky, tílečko, šortky alá spartakiáda, černočerné brýle a opalovací krém s vysokým číslem, protože když už jsem se smířila s krutým osudem, že sníh okolo letošních, resp. loňských Vánoc jenom prošel a zřejmě už ani nepřijde, začne sněžit!!

Kykyryký

2. ledna 2012 v 12:03 | Hauvínek

aneb
Po boku kapesníků a léčivých přípravků

Poslední dny, jež se mohly pyšnit jedenáctkou v datumu na konci, jsem si dokonale užívala.
Jednotlivé kusy oblečení vrstvené co nejpočetněji, krabička kapesníků poslední záchrany vždy u sebe, odporně nechutné kapky, co se tváří jako léky, třikrát denně bez výmluvy, v nejhorším případě rovnou mokrý hadr na palici. Grandiózní.

O Hauvínkovi v sedmi pádech

21. prosince 2011 v 18:08 | Hauvínek

aneb
Jak Hauvínek mezi lidi přišel

Postupem času jde každý s kůži na trh.
Už nějaký ten pátek obývám zákoutí blogového světa, takže můžu s klidem přiznat, že dřívější maskování ala chameleon už neřeším tak, jako dávno. Prázdné chlívky s osobními údaji se začínají zaplňovat a na povrch vylézají informace všemožného druhu.

A pak že se zázraky nedějí

19. prosince 2011 v 18:28 | Hauvínek

aneb
Už mám doma kluky dva!


Jsem v eufórii. Áááá!
Sedmnáctý prosinec dva tisíce jedenáct přepisuje dějiny!
Stávám se bytostí s trvalým úsměvem a splněným snem, a to díky tobě!

O upřímné nechuti a jiných pohádkách

13. prosince 2011 v 14:17 | Hauvínek

aneb
V jako každý jiný (ne)stereotypní školní den

Miluju dny otevřených dveří.
Vstávání s pocitem, že všechno ranní úsilí a drahocenná energie budou promrhané kvůli čtyřem hodinám, není sice úplně to pravý ořechový, ale mohlo to být horší.

Šprechn zí dojč?

7. prosince 2011 v 18:57 | Hauvínek

aneb
Frčím do Němec!

Balím to tady. Zítra odjížím na západ.
Jedu (spolu s dalšími druhy z ústavu) omrknout Dresdner Striezelmarkt a muzeum vojenství, takže shromažďuju veškerý ojra, co se po bytě našly.
Ať nejedu s prázdnou, to je jasný.

Rodion Romanovič Raskolnikov

22. listopadu 2011 v 15:37 | Hauvínek

aneb
Moje nejoblíbenější knižní postava

I přes prvotní nechuť k četbě, kterou jsem měla na základní škole díky čtenářskému deníku, jenž byl zaplňován zejména povinnou četbou, jsem si knihy zamilovala.

Moje virtuální knihovna

17. listopadu 2011 v 16:58 | Hauvínek

aneb
Sběrná data literárního druhu!

Čtu, a ráda!
Jak už to tak bývá, k dokonalosti má všechno daleko. A občas i ten, od něhož se to nejméně čeká, zapomene, vypustí, ztratí, vymaže či jinak nechá pláchnout všechna vzácná data. Ale já jsem si řekla ne!
Tak si všechno píšu. Člověk nikdy neví, kdy se mu co bude hodit..

Láska k hnědé granulovité hmotě

12. října 2011 v 20:09 | Hauvínek

aneb
Věrný člen "Dobrovolného spolku kafoholiků"

Kafuju. I několikrát denně.
Občas mi pomůže od dopoledního umírání v ústavu, občas mě nakopne, že se k usnutí přemlouvám, a občas má taky úplně opačný účinky, takže jak šutr dopadám na dno absolutního dna.
Poslední dobou mi ale zajišťuje maximální výdej tekutin, takže jsem jak koroptev, ač vypiju sotva litr za den. Kafe je prevír, skrytý nepřítel. A proto tak dobře chutná!

Kapesníková kurtizána

4. října 2011 v 15:59 | Hauvínek

aneb
Když už pes není nejlepším přítelem člověka!

Smrkám. Pořád! Čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu. Kapesníky se u mě střídají jako na běžícím pásu a postupně zaplňují veškeré dosud prázdné prostory kolem mě. Nemůžu dýchat!

Záchodové míse zdar!

20. září 2011 v 11:18 | Hauvínek

aneb
Když už to nejde rozdejchat!

Je mi zle, od včerejška. Vzduchem lítá abnormální množství nakažených molekul a já vypadám jako vyblitá okurka. To malé množství tekutin a potravin, jež jsem stačila o včerejších přestávkách do svého těla dostat, jsem jako mávnutím proutku odevzdala Velké sestře Míse. Událost - nechutná!

Život vetešníka

30. srpna 2011 v 9:49 | Hauvínek

aneb
Vítejte v mém světě!


Poslední dobou zažívám vcelku krušné období. Nejdříve se dostavila absence mé mysli v podobě neznámé temné hmoty, kterou vystřídal výpadek onoho spojení s virtuálním světem, a aby toho nebylo málo, rapidně se mi zvýšilo množství žluče a slz v těle. Prostě bída.

Ale všechno zlé je k něčemu dobré, že? Nebo se to alespoň říká, takže jsem využila všech prázdných časových bublin a pustila se do kramáření.

Tlachání o nesmyslech

14. srpna 2011 v 14:10 | Hauvínek

aneb
Když je v hlavě prázdno.

Temno od Jiráska, jo, to je ten pravý výraz pro nepopsatelně divnou a vlastně neexistující hmotu, která se s klidem rozvaluje v mý hlavě a vůbec jí to nesere! (Omlouvám se za užtí slovíčka, které se prostě neříká, ale po doplnění všech možných zájemců stejného významu, to prostě nebylo ono!)

Zvedám kotvy a pluju na jih!

4. srpna 2011 v 12:53 | Hauvínek

Vrcholné přípravy dostály svého konce - jede se!

Už tomu tak bude, dámy a pánové. I já se s Mým Mužem (dále už jen MM) chystám na vytoužený odpočinek, který potřebuju už jak koza drbání. Tento rok jsem byla při výběru cesty zvlášť kreativní, takže nás čeká brzké ranní vstávání a následujících 6 a půl hodinky cesty vlakem, paráda.

Posledních pár dní bylo ve znamení příprav, takže jsem byla zaneprázdněna psaním seznamů věcí, které jsou nezbytně nutné. A jak to teď vypadá? Všude jsou papírky! V peněžence, všude po pokoji, v cestovce, tašce a pro jistotu i v nematerialistické podobě v telefonu. Člověk nikdy neví!

A tak doufám, že po všemožném lítání, shánění a přesvědčování mamky, že gutalax a mastičku na lehké popáleniny rozhodně potřebovat nebudeme, se všechno vydaří, i bez zbytečné újmy.

Asta la vista a hurá do Třeboně!

Ta holka na "Há"

reKLAMY

31. července 2011 v 17:18 | Hauvínek

aneb
Prostě mi to nedalo!

Na reklamy mám dvojí názor, dobrý a špatný.
Jaký chcete slyšet, ve vašem případě číst, první?
Ten dobrý? Dobrá.

Špatný pohled na tuto draze placenou věc mám pouze a jen z vlastní zkušenosti, neboť přerušování napínavého filmu v tom nejlepším, přičemž musíte za každou cenu sáhnout po jakkoli vzdáleném ovladači, abyste zmáčkli tlačítko "-" u hlasitosti, protože reklamy nejsou nikdy dost nahlas, opravdu otráví. Zvlášť, když je to po šesté!

Léto tak možná pro žížaly

30. července 2011 v 11:22 | Hauvínek

aneb
Zapomeňte na sluníčko, letos frčí déšť a mraky!

Také se mi tomu nechce na konci července věřit, ale stačí se podívat z okna a jsem opět v realitě, protože provazy dešťových kapek a čůrky vody na silnicích mě absolutně přesvědčí o tom, že léto to asi nebude.

A tak ani prosby k Velkému žlutému bratru, kterého si už jen málokdo z nás vybaví, nepomohly a jediné, co mi zbývá, bude vyměnit tílko za pláštěnku a žabky za holinky. Jak příjemné!

Možná se na nás přece jen štěstí usměje a vyplní se předpovědi o Návratu léta.
Jak komické. Uprostřed léta se možná dočkáme letního počasí.
Takže ještě nebudeme házet flintu do žita, které by se ovšem dalo ždímat, a budeme čekat.

Ale vezměte to i z té druhé stránky. Prodavačům deštníků vzrostou tržby o 500 %, plavecké bazény s vířivkami budou zaplněné vymrzlými lidmi a cestovní kanceláře obsadí i poslední místa, protože lidé namísto ptáků potáhnou na jih.

A to je vše z dnešní předpovědi počasí.

Ta holka na "Há"

Návrat nestálé blogařky

29. července 2011 v 12:05 | Hauvínek

aneb
Jsem tu, znovu a opět!

Čím to, že se lidé vrací? Vrací na jimi opuštěná místa z minulosti?
Může za to osud? Vzpomínky? Touha pokračovat?

Nevím přesně, co mě přivedlo do míst, která jsem dříve tak ráda obývala, zaplňovala svými slovy, ale také opustila. Možná změna osobnosti, charakteru či vyhraněných priorit. S jistotou ale vím, že z mých dávných špatných skutků jsem se poučila a z bláhových dětských věcí vyrostla.

PS: Je nepopsatelně zvláštní mít se kam vracet, ale skvělé být zase doma..

(Možná již zapomenutá) Ta holka na "Há"

 
 

Reklama