Pan Brambora

25. ledna 2012 v 20:19 | Hauvínek |  Vyfoceno

aneb
Vynalézavost mladších sourozenců

Když jsem byla malá, vymýšlela jsem neskutečný kraviny.
Touha po sdílení kuchyně mě nutila k pokusům s jídlem, které vždycky stejně skončili v záchodové míse, jako poslední nezdar v podobě neidentifikovatelného cosi smatlaného v kelímku od jogurtu. Recept byl velice náročný: voda, hladká mouka, hřebíček, pepř celý a bůh ví, co ještě.
Nedalo se na to ani koukat.


Samozřejmě se mi nevyhýbala ani vynalézavost. Představa vlastnoručně vyrobeného stojánku na fixátka z ruličky od toaleťáku nebo extrémně potřebné cedulky na kliku se mě zmocňovala denodenně. Nosila jsem vysačku "kutil roku" hrdě na své hrudi.
Bohužel, i s těmito adepty to šlo z kopce. Než jsem si připravila potřebná fidlátka k náročnému realizování dokonalých představ, bylo po všem a náhle už extrémně potřebné věci nebyly zase tak potřebné.

A i na mě jednou dopadlo přání po vlastním zvířátku.
Měla jsem doma ledacos. Housenku ze zahrady, které jsem pravidelně nosila čerstvý pampelišky a která se zakuklila a jen tak si odletěla, potvora, vodní šneky z Panský, který mi nakonec máma vylila na zahradu, králíka Ouška nebo Zoubka (přesně nevím), co měl moc dlouhý zoubky, trpěl anorexií a umřel, potkana D*** (z možných rasistických narážek nemohu uvádět - když k němu se prostě nic jinýho nehodilo!), co mě kousnul, když jsem ho jednou krmila, takže jsem následně utnula jakoukoli konverzaci a styk s ním (nakonec skončil u mámy, která ho tak bravurně krmila, že postupem času nešel vyndat z klece, jak byl obtloustlý), a to je všechno. Odteď chci jen rybičky z Čerňáku z KFC (živý!), vypadají neškodně.

Však moji sourozenci jsou na tom obdobně. Stavějí z lega hranatý koníky nebo pana Bramboru, jenž se nedopatřením usídlil u mě v pokoji v kytce.



Vyrobeno v Česku.

A co vy jako malí?
Ta holka na "Há"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Daysy Daysy | E-mail | Web | 25. ledna 2012 v 20:41 | Reagovat

Originální. :)

2 David David | Web | 25. ledna 2012 v 20:56 | Reagovat

Originální nápad, moc pěkné. :-) Nejvíc mě pobavilo "Vyrobeno v Česku". :-D Taky jsem jako malý chtěl blbosti a taky jsem z toho už vyrostl. :-D

3 pavel pavel | Web | 25. ledna 2012 v 21:04 | Reagovat

Krásnej. Vypadá jako Japonec. :-)

4 Mizerná Queeldy Mizerná Queeldy | E-mail | Web | 25. ledna 2012 v 21:18 | Reagovat

ÁÁÁÁÁ TA BRAMBORA NA MĚ ZÍRÁ.

Jo, e mnou to bylo podobně. Pampeliškové polívky, čupr visačky a samozřejmě BLOGÍSKY. Měla jsem své blogískové období, kdy jsem od rána do večera dělala papírové bločky. Nejlepší.

5 Annie Annie | Web | 27. ledna 2012 v 18:11 | Reagovat

To je hezký. :D Nevím, jestli jsem takhle nějak zuřivě kutila, ale jednou jsme s kamarádkou chtěli hrozně moc vařit a našli v kalendáři brambory v jiném stavu (tehdy ještě netušíc, co to znamená) a tak jsme je poctivě tvořili a možná by to bylo i dobrý, kdybysme nenahrazovali přísady, které nám chyběli jinými. Dodnes citím tu pachuť syrových brambor s čímsi uvnitř, kdykoliv si vzpomenu.

6 Eliška Eliška | Web | 28. ledna 2012 v 11:12 | Reagovat

No, musím přiznat, že pan Brambora vypadá trošku strašidelně:-D Já jsem už jako malá měla slabost pro broučky a různé bezobratlé potvůrky (chovám sklípkany, takže mi to maličko zůstalo), takže jednou jsem nachytala cvrčky do sklenice od okurek a vypustila jsem je mámě v obýváku, pak jsem zase bráchu strašila pavoukem, protože mi nedělalo problém ho vzít do ruky a on z nich má paniku dodnes...A to vůbec nemluvím o blátokaších všeho druhy, co se nalily do bábovek bratrovo, poté na slunky vytvrdly a následně vyklopit nemožno, takže bábovka v pr...:-D Prostě zlaté dítko... ;-)

7 Gwennidor Gwennidor | Web | 2. února 2012 v 21:57 | Reagovat

Kreslila jsem, stříhala, lepila, dělala ruční papír z toaleťáku. Ještě teď mám v pokoji krabici s výtvarnými potřebami, které už v životě nevyužiju - mé tvořivé období je u konce.
Samozřejmě jsem měla ráda i přírodu. Chytala jsem kobylky do sklenice a když ráno začaly cvrkat, někdo mi je vypustil. Matku jsem dováděla k šílenství, když jsem plácala postavičky z bláta u kůlny (bylo plné... nepojmenovatelných věcí, tedy prý). Nesmím zapomenout ani na tábor, kde jsme si vyráběli mýdlo. Naplácali jsme s kamarádkou do plastové krabičky sprchové gely, opalovací krémy a všechno možné i nemožné...

8 Kate Rojvol Raddle Kate Rojvol Raddle | Web | 8. února 2012 v 0:20 | Reagovat

Tak teď nevím jestli se mám smát nebo brečet! :D Ale brečet smíchy! :D Je to naprosto dokonalý! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama