Život vetešníka

30. srpna 2011 v 9:49 | Hauvínek |  Napsáno

aneb
Vítejte v mém světě!


Poslední dobou zažívám vcelku krušné období. Nejdříve se dostavila absence mé mysli v podobě neznámé temné hmoty, kterou vystřídal výpadek onoho spojení s virtuálním světem, a aby toho nebylo málo, rapidně se mi zvýšilo množství žluče a slz v těle. Prostě bída.

Ale všechno zlé je k něčemu dobré, že? Nebo se to alespoň říká, takže jsem využila všech prázdných časových bublin a pustila se do kramáření.


Všechno moje harampádí mám po všech různým stěhování stále uvězněno v krabicích, igelitkách a nevím, v čem ještě, ale dá se to s klidem nazvat cestovní zavazadla, neboť jsou stále určena k rychlé migraci. Ale minulý týden jsem se do nich prostě pustila. A objevila jsem i zdánlivě neobjevené.

Mezi hromadou starých sešitů, které drží jeden tvar pomocí vyšší moci a z vnější strany připomínají spíše salát, a učebnic jsem nacházela své hodně staré fotky, které jsem s přivřeným okem stejně tak, jak jsem je vyndala, zase zpátky vrátila. Jsem pyšná na svou minulost!
Taky jsem vyhrabala skleněnou lahvičku od zeleného čaje Nestea, kterou jsem si prostě musela koupit, zapomenuté hračičky, propisky v polorozloženém stavu, staré přívěsky na klíče, v minulosti malované kýčovité obrázky, sešit plný nedokončených příběhů, které jsou teď zralé tak akorát do koše, a mnoho dalšího. Na to si už ale bohužel nevzpomínám, ale zřejmě to nebylo nic extra.

Nu což, každý má svoje úchylky.
Ale zapomněla jsem na to nejpodstatnější, které pro vás bude absolutně nepodstatné. Konečně jsem si utřídila jízdenky z vlaku, takže má každá svoje vyhraněné místo v eurodeskách. Navíc jsem se dala i do počítání, takže jsem s údivem zjistila, že jich je jen 67 v hodnotě přes šest a půl tisíce. Musím ještě pořádně máknout!

Jinak jsem přes tu krušnou dobu i fotila, ale o tom zas třeba příště.
Ta hoka na "Há"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nobody Nobody | Web | 30. srpna 2011 v 9:54 | Reagovat

Hele, my máme zjevně stejné úchylnosti. :D Já teda nesbírám jen vlakovky, ale jízdenky všeobecně, ze všech koutů republiky od cizích lidí, když mají, ale většinou svoje vlastní. Netřídím je, ale nikdy bych je nedokázala vyhodit. :-D

Před prázdninama jsem třídila krabice plný plyšáků. Bylo to úžasný, s každym se mi vybavila nějaká vzpomínka z dětství... hrozná sentimentalita, ale zahřeje to u srdce.

2 Marťula Marťula | Web | 30. srpna 2011 v 11:41 | Reagovat

Vidím, že se poslední dobou všichni pouští do 'generálního úklidu'. Taky jsem se do jednoho nedávno pustila a dva obrovské sáčky (na koš) šly do popelnice. :D
Mám podobnou úchylku jako ty - propisky, tužtičky, sešitky, přívěsky - to je moje. :D Ale při tom posledním úklidu jsem se nedala a skoro všechno to vyházelo. Jen to zabíralo místo..a stejně..ono se to zase časem nahromadí. :-D :-)

3 Kroketa Kroketa | Web | 30. srpna 2011 v 11:49 | Reagovat

nádráží je nejlepší místo co znám :D
jinak probírat se starým harampádím je skvělá činnost,jak se vrátí ty starý časy a pocity na který jsem si už dlouho nevzpomněla :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama