Srpen 2011

Život vetešníka

30. srpna 2011 v 9:49 | Hauvínek |  Napsáno

aneb
Vítejte v mém světě!


Poslední dobou zažívám vcelku krušné období. Nejdříve se dostavila absence mé mysli v podobě neznámé temné hmoty, kterou vystřídal výpadek onoho spojení s virtuálním světem, a aby toho nebylo málo, rapidně se mi zvýšilo množství žluče a slz v těle. Prostě bída.

Ale všechno zlé je k něčemu dobré, že? Nebo se to alespoň říká, takže jsem využila všech prázdných časových bublin a pustila se do kramáření.


Tlachání o nesmyslech

14. srpna 2011 v 14:10 | Hauvínek |  Napsáno

aneb
Když je v hlavě prázdno.

Temno od Jiráska, jo, to je ten pravý výraz pro nepopsatelně divnou a vlastně neexistující hmotu, která se s klidem rozvaluje v mý hlavě a vůbec jí to nesere! (Omlouvám se za užtí slovíčka, které se prostě neříká, ale po doplnění všech možných zájemců stejného významu, to prostě nebylo ono!)

Kolejové úchyláctví

13. srpna 2011 v 9:52 | Hauvínek |  Vyfoceno

aneb
Prostá láska k trati



Zpátky na severu!

10. srpna 2011 v 17:24 | Hauvínek |  Vyfoceno

S hromadou fotek a úplně švorc!

Tak. Od půlnoci jsem oficiálně a definitivně zpátky doma.
Za sebou mám více jak 600 kilometrů cesty, krásných 120 hodin bez milovaného okolí, ač s mým milovaným, ale také hodně vzpomínek v digitální podobě na cca 400 snímcích. To je sakra málo!

Moc se tady vykecávat nebudu, jen přidám pár fotek..


(Ne)umělecké fotky?

4. srpna 2011 v 17:43 | Hauvínek |  Vyfoceno

I obyčejné věci se mohou stát
NEOBYČEJNÝMI!



Zvedám kotvy a pluju na jih!

4. srpna 2011 v 12:53 | Hauvínek |  Napsáno

Vrcholné přípravy dostály svého konce - jede se!

Už tomu tak bude, dámy a pánové. I já se s Mým Mužem (dále už jen MM) chystám na vytoužený odpočinek, který potřebuju už jak koza drbání. Tento rok jsem byla při výběru cesty zvlášť kreativní, takže nás čeká brzké ranní vstávání a následujících 6 a půl hodinky cesty vlakem, paráda.

Posledních pár dní bylo ve znamení příprav, takže jsem byla zaneprázdněna psaním seznamů věcí, které jsou nezbytně nutné. A jak to teď vypadá? Všude jsou papírky! V peněžence, všude po pokoji, v cestovce, tašce a pro jistotu i v nematerialistické podobě v telefonu. Člověk nikdy neví!

A tak doufám, že po všemožném lítání, shánění a přesvědčování mamky, že gutalax a mastičku na lehké popáleniny rozhodně potřebovat nebudeme, se všechno vydaří, i bez zbytečné újmy.

Asta la vista a hurá do Třeboně!

Ta holka na "Há"